Podáním výpovědi pro nadbytečnost končí zaměstnanci pracovní poměr uplynutím výpovědní doby, který trvá nejméně dva měsíce. Zaměstnanec má také nárok na to, aby mu jeho zaměstnavatel vyplatil odstupné. Výpověď pro nadbytečnost nesmí dostat těhotné ženy, ženy na mateřské dovolené a zaměstnanci na rodičovské dovolené.
Obsah článku
Odstupné a výpovědní lhůta
Zaměstnanci, který dostal od svého zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost, náleží odstupné. Zaměstnanec má rovněž nárok minimálně na dvouměsíční výpovědní lhůtu, a tedy ještě na dva měsíční platy. Zaměstnanec se zaměstnavatelem se samozřejmě mohou na délce výpovědní lhůty dohodnout. Výpovědní lhůta však musí v každém případě trvat minimálně dva měsíce.
Výplata odstupného
V případě, že zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď pro nadbytečnost, zaměstnanci podle zákoníku práce náleží odstupné. Odstupné přitom zaměstnavatel musí svému zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.
Zaměstnanec však může odstupné dostat přímo v den odchodu ze zaměstnání nebo v pozdějším termínu výplaty, na kterém se písemně dohodl se svým bývalým zaměstnavatelem.
Výpočet odstupného
Jak se počítá výška odstupného? Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele:
- Zaměstnanec dostane jednonásobek svého průměrného měsíčního výdělku, pokud jeho pracovní poměru u zaměstnavatele trval méně než jeden rok.
- Zaměstnanec dostane dvojnásobek svého průměrného měsíčního výdělku, pokud jeho pracovní poměru u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky.
- Zaměstnanec dostane trojnásobek svého průměrného výdělku, pokud jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.
- Minimálně dvanáctinásobek svého průměrného měsíčního výdělku musí dostat zaměstnanec, který dostal bez vlastního zavinění výpověď ze zákonem definovaných zdravotních důvodů.
Státní úřad inspekce práce
V případě, že zaměstnanec po svém odchodu ze zaměstnání odstupné nedostane, i když na něj má ze zákona nárok, měl by se obrátit s žádostí o pomoc na oblastní inspektorát práce.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Jestliže zaměstnanec dostane od svého zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost a po výpovědní lhůtě mu zaměstnavatel vyplatí i odpovídající odstupné, tento bývalý zaměstnanec nemá automaticky nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Od roku 2011 totiž platí, že ten, kdo má nárok na odstupné (i když by mu nebylo vyplaceno), nedostane po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti pak může tento člověk začít pobírat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru a nadbytečnost
V praxi se často stává, že i když zaměstnavatel dá výpověď pro nadbytečnost, jeho zaměstnanec si najde novou práci ještě dřív, než mu vyprší výpovědní doba. V tomto případě může zaměstnanec požádat o ukončení pracovního poměru dohodou k dřívějšímu datu. Výpověď pro nadbytečnost ovšem není třeba odvolávat nebo ji jinak rušit.
Pracovní poměr totiž skončí na základě dohody o rozvázání pracovního poměru. Výpověď pro nadbytečnost, kterou podal zaměstnavatel před tím, se stane právně neúčinnou.
Výpověď pro nadbytečnost a mateřství
Zákoník práce výslovně zakazuje dát zaměstnankyním výpověď v době, kdy jsou těhotné nebo kdy čerpají mateřskou dovolenou. Výpověď pro nadbytečnost nesmí dostat ani zaměstnankyně či zaměstnanci, kteří jsou zrovna na rodičovské dovolené.
Výjimka: Organizační změny
Tento zákaz však neplatí v případě organizačních změn. A to například tehdy, když se daná firma nebo její část ruší, když se tato firma nebo její část stěhuje. Právě výpověď z důvodu organizačních změn bývá v tomto případě zaměstnavateli často zneužívána.
